Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dánsko

18. 3. 2007

Dánsko, nejmenší skandinávská země, má pravděpodobně nejvyšší životní úroveň ze států Evropské unie, ale také nejvyšší daně a značný zahraniční dluh. Rozkládá se ze 2/3 na Jutském poloostrově, protaženém do délky 300 kilometrů na sever od hranic s Německem a zbytek připadá na ostrovy v Baltském a Severním moři, z nichž je pouze 97 obydlených. Hlavní město Kodaň bylo vybudováno na největším ostrově Sjaelland. Pod správu dánské monarchie spadají i Faerské ostrovy a Grónsko.

 

Poloha

Celková rozloha Dánska je 43093 km2 a na jeho území se protíná 56. rovnoběžka severní šířky a 10. poledník výhodní délky. Ze všech stran je obklopeno moři – buď Severním nebo Baltským a jediným státem, se kterým má společnou hranici, je Německo. Grónsko omývá z jihu Atlantský oceán a ze severu to je Severní ledový oceán. Faerské ostrovy leží na pomyslném středu mezi Grónskem a Dánskem.

 

Povrch

Rovinný povrch celého Dánska modeloval ledovec, který zde po čtvrtohorním ústupu zanechal četné morénové uloženiny. Jutský poloostrov s přilehlými ostrovy tvoří zbytek někdejší pevniny, která byla po ústupu ledovce zatopena mořem. Proto je pobřeží velmi členité. Průměrná nadmořská výška Dánska je pouhých 30 metrů a nejvyšší „hora“ Yding Skouhoj má 173 metrů. Západní pobřeží poloostrova je ploché s písečnými dunami dosahujících výšek až 30 metrů, východní rozčleňují mělké a krátké zálivy = fjordy. Na severu dlouhý Limfjord odděluje část pevniny s dlouhou písečnou kosou Skaw vybíhající ke Švédsku od hlavního Jutska. To je odděleno od ostrovu Fyn úzkým Malým Beltem. Jižně od obou největších ostrovů se nacházejí ostrovy Als, Langeland, Rolland, Falster a Møn, daleko v Baltském moři žulový Bornholm. Místy jsou na pobřeží skalní útesy.

Dánsko nemá žádná větší jezera a i řeky jsou velmi krátké. Nejdelší řeka Gudena má 158 kilometrů. Na jihu se rozkládají bažiny.

 

Podnebí

Klima Dánska v dosahu teplého Golfského proudu je oceánské, mírné, vyrovnané a poměrně vlhké. Srážek ubývá od západu (800 mm) k východu (500 mm), směrem k východu díky kontinentálnímu vlivu se zvětšuje teplotní rozdíl. Průměrné lednové teploty mají rozpětí od -1°C do +1°C, červencové jen 15-17,5°C. Okolní moře většinou nezamrzá.

 

Flóra a fauna

V lesích , které tvoří již jen kolem 10% plochy země a jsou převážně druhotně vysázené, se střídají porosty buků a dubů s borovicemi. Mnoho stromů bylo vysázeno jako větrolamy na pobřeží Severního moře. Pro Jutsko jsou typická vřesoviště, která spolu s rašeliništi a písečnými přesypy zaujímají 8% celkové plochy.

Chudou zvířenu reprezentuje v lesích srnčí a divoká zvěř. V Limfjordu se vyskytují ústřice. 

 

 

Společnost

Dánové vybudovali vyspělou a prosperující společnost, která má své kořeny v dávné historii.

 

Historie

Ve starověku bylo dánské území osídleno kmeny Kimbrů, Jutů, Anglů a Sasů a až od 6. století Dány. První historické zmínky se týkají 9. století, kdy za krále Godfreda bylo území poprvé sjednoceno a Dánové se bránili proti výbojům Franků. V 10. století se zde rozšířilo křesťanství. Největší mocenský rozmach zaznamenalo Dánsko ve 14. století, kdy královna Margareta spojila pod dánskou korunu území dnešního Dánska, Švédska, Finska, Norska, Islandu, Faerských ostrovů a Grónska. V průběhu několika staletí tento svazek opouštěly všechny země, až zůstaly jenom Faerské ostrovy a Grónsko. Na konci 19. století byly v Dánsku zavedeny důležité reformy dotýkající se sociální oblasti trhu práce. Těmito kroky byl vytvořen základ současného sociálního státu v Dánsku, který patří k vůbec nejpropracovanějším v rámci členských zemí Evropské unie.

 

Státní zřízení

Liberální hnutí, které se v Dánsku objevilo ve 30. letech 19. století, vyústilo ve vytvoření konstituční monarchie roku 1849. Panovník ale postupem doby stále více přicházel o svoji faktickou moc a podle ústavy z roku 1953 má pouze formální pravomoci. Jmenuje ministerského předsedu a vládu, která je zodpovědná 179člennému jednokomorovému parlamentu. Král také potvrzuje platnost zákonů.

V parlamentu voleném na 4 roky mají své zástupce také Grónsko a Faerské ostrovy, které jsou podřízeny Dánsku ve sféře zahraniční politiky, obrany, financí a zákonodárství.

 

Zdravotnictví, sociální péče a školství

Dánsko má jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších sociálních systémů na světě. Poskytuje mimo jiné péči o staré občany v komfortních penzionech a zdravotní příspěvky na děti. Komplexní zdravotní péče je na bázi pojištění bezplatná. Velmi rozšířené je pojištění proti ztrátě zaměstnání, neboť v Dánsku se míra nezaměstnanosti trvale pohybuje okolo 10%.

Školní docházka je povinná od sedmi do šestnácti let. Velký prostor má na dánských školách angličtina, dokonce musela být přijata opatření na ochranu dánského jazyka. Tradiční lidové vysoké školy, v cizině široce okopírované, umožňují všeobecné vzdělání dospělých. V zemi je pět univerzit.

 

Obyvatelstvo

Dánové blízce spřízněni s ostatními Skandinávci jsou homogenní společností. Celkový počet obyvatel je 5 210 000, z toho 97,3% tvoří Dánové. Průměrná hustota zalidnění je 120 obyvatel/km2. I přes svou uzavřenost mezi sebou trpí německou menšinu, kterou ale v poslední době předstihli imigranti zejména z Turecka a dalších asijských zemí.

Rozmístění obyvatel, kteří žijí z 85% ve městech, je velmi nerovnoměrné a souvisle zastavěný pás východního pobřeží Sjaellandu soustřeďuje více než ¼ populace země.

Za státní náboženství byla vyhlášena církev evangelicko-luteránská. Téměř 90% obyvatelstva země se hlásí k protestantství, 1,6% jsou ostatní křesťané, muslimové zaujímají 1,4% obyvatelstva a 9% jsou buď ostatní náboženství nebo lidé bez vyznání.

V Dánsku se narodila řada významných osobností, jako byl například spisovatel Hans Christian Andersen nebo filozof Soren Kierkgaard.

 

Hospodářství

Nehledě na skutečnost, že Dánsko je zemí s velmi malými nerostnými zdroji, vyvinula se z něj jedna z nejvyspělejších tržních ekonomik. V roce 1998 činil hrubý domácí produkt na obyvatele 117% průměru Evropské unie.

 

Zemědělství

Dánské zemědělství má k dispozici přes 60% plochy země, kterou zabírá orná půda, ale zaměstnává pouze 5% pracujících. Vysoce produktivní malé farmy a zemědělské družstva jsou orientovány na chov vepřů a skotu pro mléko. Zejména pro potřeby Dánska se pěstují pícniny a mezi další významné plodiny patří ječmen, cukrová řepa a brambory. Vzhledem ke geografické poloze Dánska je rovněž výrazně rozvinut rybolov. Úlovkem ryb se řadí Dánsko na 10.-11. místo na světě, loví se převážně sledi, tresky a platýzi. Asi polovina zemědělské produkce se vyváží, zejména do států Evropské unie. Zbytek zásobuje dánský potravinářský průmysl, který je druhým největším spotřebitelem pracovních sil.

 

Průmysl

Hlavní nerostné bohatství Dánska představuje ropa a zemní plyn těžené ze šelfu Severního moře, které kryjí domácí spotřebu. Dále se těží jen kámen (žula), cihlářské hlíny, křída a kaolín.

Při spalování ropy a zemního plynu se vyrobí 97% elektřiny, zbylá část připadá na větrnou energii stovek malých generátorů stavěných zejména na západě Jutského poloostrova.

Mezi nejvýznamnější odvětví průmyslu patří v Dánsku potravinářský průmysl, dále je to chemický, elektrotechnický, loďařský a lehké strojírenství

 

Obchod

Asi ¼ objemu zahraničního obchodu země připadá na Německo a dalších 10% na Švédsko. Dánsko má ze všech skandinávských zemí daleko největší příjmy z cestovního ruchu (asi 4% hrubého domácího produktu z 8 milionů návštěvníků ročně).

Pravděpodobně nejvyhledávanější oblastí turistů je hlavní město Kodaň s uměleckými sbírkami a památkami. Určitě každý, kdo navštíví Kodaň si nenechá ujít procházku starou pevností k Malé mořské víle – světoznámému symbolu Dánska. Dále zde můžeme najít královský palác Amalienborg, kde je možné vidět střídání gardy. A v neposlední řadě to je Christianie.

Neboli Svobodné město, se nachází uprostřed dánské Kodaně. Vzniklo v sedmdesátých letech z bývalých kasáren. Prvním impulsem byl požadavek skupiny kodaňských občanů na hřiště a park pro děti. Ve stejné době byl vydán časopis zabývající se otázkou využití pozemku. Jeden z návrhů zněl využít kasárny jako domovy pro mladé lidi, co nemohli najít ubytování. To způsobilo masové stěhování ze všech vrstev společnosti. Policie zasáhla a donutila obyvatele vzniklé Christianie alespoň platit za vodu a elektřinu. Pak byla označena za „sociální experiment“.

Nyní je Christianie, označovaná také jako „město ve městě“, obehnaná plotem, při vstupu nás přivítá dřevěná brána, a jako by jsme vstoupili do jiného světa, vidíme různě pomalované barevné domy nejrozmanitějšího architektonického řešení, většinou ze dřeva. Neobvyklé zvuky a vůně, žádná auta, jen kola. Velcí psi a velké výkaly, zajímaví lidé. Tedy klasičtí Hippies, sem tam nějaká prostitutka. Všichni ve výborné náladě. Hned u vchodu vám vnucují zdarma cihlu hašiše na přivítanou, dýmky apod.. Na nedaleké hlavní třídě je volně k prodeji marihuana a hašiš, ale legalizované nejsou a za přechovávaní lze v Dánsku dostat nemalou pokutu či několik dní vězení.

Christiánijci prosazují komunální život založený na svobodě, samosprávě a soběstačnosti, důraz kladou na ekologii a lásku, Jsou téměř anarchisté, ale žijí ve volnější demokracii – v podstatě chtějí maximum svobody a moci pro každého, kritizují vlády v různých zemích a proto nechtějí vstoupit do Evropské unie. Jsou podporováni známou Amnesty International a i sami se snaží podporovat utlačované a chudé na celém světě.

Největší autoritou je valná hromada, kam má přístup každý obyvatel. Pro přehlednost je město rozděleno do 15 částí, každá má své zástupce. Christianie dosáhla úlevy na daních, obchodníci odevzdávají část výdělku státu a část komunitě. Hlavní pravidla města: žádné tvrdé drogy, žádné násilí a žádné obchodování s byty či pozemky.

Christianii je mnoho zajímavých domů – dokonce i pětipatrové činžáky, hausbóty, domy postavené na kůlech, dále menší továrny, zajímavé zahrady, je tam i radiostanice, pošta, školka, nemocnice, tiskárna pro vlastní noviny, společné sprchy se saunou zdarma pro celé město, dům na sluneční energii, lis k recyklaci odpadů, sportovní kluby, v rámci kterých se odehrávají fotbalové turnaje.

Christianie se stále potýká s odporem. Brzy po založení jim vláda znovu přikázala město opustit, odpovědí byla Duhová armáda. Obyvatelé se snaží být soběstační, vznikly pracovní skupiny starající se o potravu, veřejné akce , zvyšování povědomí o Christiani – aby se za ní postavilo co nejvíc lidí. Na konci 70. let označilo Švédsko Christiani drogovým centrem severní Evropy. Odpovědí byla akce Miluj Švédsko, kdy se Christiánijci sjeli do velkých švédských měst pořádali výstavy, kabarety a procesí.

Každý den tohoto města vypadá jako svátek. Od rána se tu lidé povalují a smějí se, popíjí či pokuřují. Christianie je vděčným cílem otrlejších turistů.

 

Faerské ostrovy – ostrovy ovcí

V Atlantském oceánu mezi Skotskem a Islandem leží souostroví 22 ostrovů vytvořených podobně jako Island výlevy čediče z podmořských zlomů. Drsná a nehostinná krajina skalnatých hor, vysokých útesů a zrádných mořských úžin způsobuje, že obydleno je pouze 5 největších ostrovů. Třebaže krajina působí mohutným dojmem, přesahuje průměrná nadmořská výška pouze 300 metrů a nejvyšší vrchol dosahuje 882 m n. m. Pobřeží, většinou nepřístupné, srázné a rozbrázděné množstvím fjordů, má celkovou délku zhruba 900 km. Podnebí s mírnými zimami a chladnými léty je ovlivňováno Golfským proudem, převládajícími prvky počasí jsou mlhy a déšť. Téměř stálým jevem je silný vítr a s ním související bouře, při nichž dosahují vlny výšky až 30 m. Svahy hor jsou porostlé tvrdými travinami a šťavnatými mechy, ale stromy vyrůstají pouze na místech chráněných před bouřlivými větry. Místní fauna je poměrně chudá, skládá se z tuleňů a různých mořských druhů ptáků. Původně zde nežili žádní dravci, také krysy a myši se sem dostaly s prvními osadníky. V 9. století přivezli Vikingové na ostrovy ovce. Staré přísloví říká „ovčí vlna je faerské zlato“ a také název ostrovů v překladu znamená ostrovy ovcí.


 

Grónsko

Grónsko – největší ostrov na světě s rozlohou 2 175 600 km2. Více než 84% plochy pokrývá pevninský ledovec, který dosahuje mocnosti až 3410 m. Ostrov má po Antarktidě druhé největší zalednění na světě. Podnebí ostrova je velice drsné, s charakteristickým celoročně nízkými teplotami, nejnižší teplota zde naměřená dosáhla -62°C. V Grónsku žije s porovnáním s obrovskou rozlohou jen velmi malý počet obyvatel. K největší koncentraci sídel a obyvatel dochází v jihozápadní části. Její klima pozitivně ovlivňuje Severogrónský proud. Na celém ostrově žije pouze kolem 53 000 obyvatel. Základem obyvatelstva jsou Gróňané – Eskymáci smíšení s bílými přistěhovalci.

 

Zajímavosti
- Nejvíce jízdních kol k počtu obyvatel: 2,8 kol na obyvatele.
- Největší vývozce šunky a slaniny v Evropě.
- Nejstarší používaná vlajka na světě.
- Nejbohatší královská severská rodina.
- Nejvyšší hora Yvding Skovhoj 173 m n. m..
- Nejstarší pivovar Carlsberg založen roku 1845. Dánové na 5 místě v pití piva v Evropě.
- Nejstarší dřevěná horská dráha v Evropě 1843 zábavní park Tivoli.
- Nejoblíbenější hlava státu – dánská královna s 97% oblibou u obyvatelstva.
- Vedle Holanďanů nejvíce obyvatel obouvá dřeváky.
- Nejvyšší kupole - Mramorový kostel 45 m výšky.
- Největší rozloha orné půdy z rozlohy státu – 60%.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Stejný referát

(Nagyn, 6. 1. 2011 17:51)

Skoro stejný referát jsem viděl i na jiných stránkách.